Makroekonomie I - kompletni odpovedi k ustni zkousce

Makroekonomie I - kompletni material k ustni zkousce

Jeden hlavni studijni material pro ustni zkousku z makroekonomie (3MI204).

Autoritativni zdroj okruhu: materials/00-exam-authority/macro/oral-questions/Otazky_pro_ustni_zkousku_3MI204.pdf.

Tento soubor je cisty studijni material: hotove odpovedi, vysvetleni, grafy/modely, typicke chyby a recall otazky. Progress a stavy patri do derived/progress-macro.md.

Jak odpovidat u ustni

U kazde otazky drz stejnou kostru:

  1. Definuj tema a hlavni pojmy.
  2. Napis 1-3 hlavni vzorce nebo identity.
  3. Popis graf/model: osy, krivky, rovnovahu, posun.
  4. Rekni ekonomickou intuici a zaver.
  5. Uved typickou chybu, ktere se vyhnes.

Makro odpoved skoro vzdy zachrani rozliseni:

Slovnicek zkratek a symbolu

Tyhle zkratky se v odpovedich opakuji. U ustni je dobre je pri prvnim pouziti rict cesky, aby zkousejici videl, ze vis, co symbol znamena.

Zkratka / symbol Co znamena Jak to rict u ustni
HDP hruby domaci produkt Hodnota finalnich statku a sluzeb vyrobenych na uzemi ekonomiky za obdobi.
CDP cisty domaci produkt CDP = HDP - odpisy; od HDP odecita opotrebeni kapitalu.
HND hruby narodni duchod Duchody rezidentu doma i v zahranici; narodni, ne uzemni princip.
Y produkt / duchod V makro modelech obvykle realny produkt nebo agregatni duchod.
Y* potencialni produkt Produkt pri normalnim vyuziti zdroju, bez prehrati nebo recesni mezery.
P cenova hladina Celkova uroven cen v ekonomice, ne cena jednoho statku.
C spotreba domacnosti Vydaje domacnosti na statky a sluzby.
Ca autonomni spotreba Cast spotreby nezavisla na beznem duchodu.
c / MPC mezni sklon ke spotrebe Kolik z dodatecne jednotky duchodu jde na spotrebu.
S uspory Nespotrebovana cast disponibilniho duchodu.
s / MPS mezni sklon k usporam Kolik z dodatecne jednotky duchodu jde do uspor; c + s = 1.
I, IB, IP, IU investice IB jsou hrube investice, IP planovane investice, IU neplanovana zmena zasob.
G vladni nakupy Nakupy statku a sluzeb vladou; nejsou to transfery.
T, Ta, t dane Ta autonomni dane, t sazba duchodove dane.
TR transfery Platby bez protiplnění, napriklad davky; zvysuji disponibilni duchod domacnosti.
X, M, NX export, import, cisty export NX = X - M; kladny cisty export zvysuje agregatni poptavku.
AD agregatni poptavka Celkove planovane vydaje v ekonomice pri ruznych cenovych hladinach.
AS, SAS, LAS agregatni nabidka, kratkodoba a dlouhodoba SAS je kratkodoba nabidka, LAS dlouhodoba nabidka na potencialnim produktu.
MS, MD nabidka a poptavka po penezich MS urcuje centralni banka a bankovni system, MD drzi lide kvuli transakcim, opatrnosti a spekulaci.
M1, M2, M3 menove agregaty Ruzne sirky penez; M1 je nejužší likvidni agregat.
MB menova baze Hotovost plus rezervy bank u centralni banky.
PMR povinne minimalni rezervy Povinna cast vkladu, kterou banky drzi jako rezervy.
i, r nominalni a realna urokova mira i je nominalni sazba, r realna sazba ocistena o inflaci.
pi / π mira inflace Tempo rustu cenove hladiny.
u, u* nezamestnanost a prirozena nezamestnanost u* je prirozena mira nezamestnanosti / NAIRU.
CPI, PPI, deflator HDP cenove indexy CPI spotrebitelske ceny, PPI vyrobni ceny, deflator HDP ceny domaci produkce.
SPC, LPC kratkodoba a dlouhodoba Phillipsova krivka SPC je klesajici, LPC je svisla na NAIRU.
NAIRU nezamestnanost bez zrychlovani inflace Mira nezamestnanosti, pri ktere inflace nema tendenci zrychlovat.
PPP parita kupni sily Kurz podle pomeru cenovych hladin/kosiku ve dvou zemich.
ERDI exchange rate deviation index Index odchylky trzniho kurzu od parity kupni sily.
PB, BU, KU, FU platebni bilance, bezny, kapitalovy a financni ucet Ucty zachycujici transakce se zahranicim.
CB, CNB / ČNB centralni banka, Ceska narodni banka Instituce provadejici menovou politiku.
OMO operace na volnem trhu Nakup/prodej cennych papiru centralni bankou.
BS, BS* skutecne a strukturalni rozpoctove saldo BS* je saldo ocistene o hospodarsky cyklus.

Prehled okruhu

ID Okruh
MA-01 Hruby domaci produkt
MA-02 Rovnovazny produkt ve dvousektorove ekonomice
MA-03 Rovnovazny produkt ve tri- a ctyrsektorove ekonomice
MA-04 Penize a poptavka po penezich
MA-05 Nabidka penez a penezni trh
MA-06 Agregatni poptavka a agregatni nabidka
MA-07 Ekonomicky cyklus
MA-08 Ekonomicky rust
MA-09 Trh prace a nezamestnanost
MA-10 Inflace
MA-11 Phillipsova krivka
MA-12 Menovy kurz
MA-13 Teorie menoveho kurzu
MA-14 Platebni bilance
MA-15 Monetarni politika v uzavrene ekonomice
MA-16 Monetarni politika v otevrene ekonomice
MA-17 Verejny dluh a deficit
MA-18 Fiskalni politika v uzavrene ekonomice
MA-19 Fiskalni politika v otevrene ekonomice

MA-01 - Hruby domaci produkt

Otazka / rozsah

Metody zjistovani hrubeho domaciho produktu. Hruby a cisty domaci produkt. Nominalni a realny hruby domaci produkt. Hruby domaci produkt a hruby narodni duchod. Hruby domaci produkt a ekonomicky blahobyt.

Zdroje v materialech

Co musis umet u zkousky

Minimalni spravna odpoved

Hruby domaci produkt HDP meri trzni hodnotu vsech finalnich statku a sluzeb vyrobenych na uzemi dane ekonomiky za urcite obdobi. Je to ukazatel produkce, ne primo ukazatel blahobytu. Pocitaji se finalni statky, ne meziprodukty, aby nedoslo k dvojimu zapocteni. Meziprodukt je vstup pouzity pri vyrobe dalsiho statku, zatimco finalni statek jde ke konecnemu uziti.

Tri metody zjistovani HDP:

vydajova metoda: HDP = C + IB + G + NX
vyrobni metoda: soucet pridanych hodnot + neprima dane - subvence
duchodova metoda: soucet duchodu vyrobnich faktoru + odpisy + neprima dane - subvence

C je spotreba domacnosti, IB jsou hrube soukrome domaci investice, G jsou vladni nakupy statku a sluzeb a NX = X - M je cisty export, tedy export minus import. IB zahrnuje fixni investice, zmenu zasob a ciste porizeni cennosti. Nejsou to financni investice typu nakup akcii.

Hruby produkt zahrnuje spotrebu fixniho kapitalu, tedy odpisy. Cisty domaci produkt ji odcita:

CDP = HDP - odpisy

Nominalni HDP je v beznych cenach daneho roku, realny HDP je ve stalych cenach a meri zmenu fyzickeho objemu produkce. Deflator HDP ukazuje cenovou hladinu produkce:

deflator HDP = nominalni HDP / realny HDP * 100

HDP je domaci princip: co se vyrobi na uzemi statu bez ohledu na to, kdo vlastni vyrobni faktory. Hruby narodni duchod HND je narodni princip: duchody rezidentu doma i v zahranici. Plati:

HND = HDP + duchody rezidentu ze zahranici - duchody nerezidentu v domaci ekonomice

HDP neni totez co blahobyt, protoze nezachycuje volny cas, rozdeleni duchodu, kvalitu zivotniho prostredi, nelegalni a nezjistenou ekonomiku, domaci neplacenou praci ani kvalitu vyrobenych statku.

Lepsi odpoved nebo vysvetleni

Vyrobni metoda vychazi z pridane hodnoty. Pridana hodnota je:

pridana hodnota = hodnota produkce - mezispotreba

Kdyz ekonomika vyrabi jeden statek v peti stadiich a finalni produkt ma hodnotu 315, pak HDP = 315. Kdybychom scitali hodnotu produkce ve vsech stadiich, zapocteme stejnou hodnotu opakovane. Proto je spravne bud vzit hodnotu finalniho produktu, nebo secist pridane hodnoty vsech stadii. Obe cesty daji stejne HDP.

Vydajova metoda se diva na uziti finalni produkce. Domacnosti nakupuji spotrebu C, firmy porizuji hrube investice IB, vlada nakupuje statky a sluzby G a zahranici se projevi pres NX. Pokud je import vetsi nez export, NX je zaporne a snizuje domaci produkt podle vydajove identity.

Duchodova metoda rika, komu vznikly duchody z produkce. Patri sem mzdy, renty, uroky, zisky, duchody ze sebezamestnani, odpisy a neprima dane zmensene o subvence. V principu musi tri metody dat stejny vysledek, protoze produkce je zaroven necim vydajem a zaroven nekomu vytvari duchod.

Nominalni HDP muze rust jen proto, ze rostou ceny. Realny HDP ocistuje o inflaci, proto je lepsi pro srovnani vykonu ekonomiky v case. Pri mezinarodnim srovnani je potreba resit i menovy kurz a paritu kupni sily.

Rozdil HDP a HND je dulezity hlavne u ekonomik, kde velkou cast firem vlastni zahranicni subjekty nebo kde mnoho rezidentu vydelava v zahranici. V materialu je uvedeno, ze v CR byva HND mensi nez HDP, protoze saldo zahranicnich duchodu je zaporne.

Sedmiminutova kostra odpovedi

  1. Definuj HDP: trzni hodnota finalnich statku a sluzeb vyrobenych na uzemi ekonomiky za obdobi.
  2. Vysvetli finalni statky vs. meziprodukty: meziprodukty se nepocitaji primo kvuli dvojimu zapocteni.
  3. Rekni tri metody: vydajova, vyrobni, duchodova.
  4. Napis HDP = C + IB + G + NX a vysvetli C, IB, G, NX.
  5. U vyrobni metody rekni pridana hodnota = produkce - mezispotreba.
  6. U duchodove metody vyjmenuj mzdy, renty, uroky, zisky, odpisy a neprima dane minus subvence.
  7. Rozlis HDP a CDP, nominalni a realny HDP, HDP a HND.
  8. Zakonceni: HDP meri produkci, ale ne uplny ekonomicky blahobyt.

Mini priklady

1. Deflator HDP

nominalni HDP = 2000
realny HDP = 2222
deflator HDP = 2000 / 2222 * 100 = 90

Interpretace: cenova hladina produkce je 90 vzhledem k zakladnimu roku.

2. Finalni produkt vs. pridana hodnota

stadium 1 prida 90
stadium 2 prida 65
stadium 3 prida 50
stadium 4 prida 80
stadium 5 prida 30
soucet pridanych hodnot = 315
hodnota finalniho produktu = 315
HDP = 315

Kdybys secetl celou produkci kazdeho stadia, dostanes nadhodnoceny vysledek, protoze bys zapocital meziprodukty opakovane.

3. HND

HDP = 4080
duchody rezidentu v zahranici - duchody nerezidentu doma = 50
HND = 4080 + 50 = 4130

Graf / model

Graf neni nutny. U teto otazky je lepsi umet nakreslit prehledove schema:

                         HDP
       ------------------------------------------------
       |                      |                       |
  vyrobni metoda        vydajova metoda        duchodova metoda
  pridana hodnota       C + IB + G + NX        mzdy, renty,
  + dane - subvence                           uroky, zisky...

U nominalniho a realneho HDP se hodi tabulka:

deflator HDP = nominalni HDP / realny HDP * 100
realny HDP = nominalni HDP / (deflator / 100)
nominalni HDP = realny HDP * (deflator / 100)

Typicke chyby

Zkus odpovedet

  1. Proc se do HDP nezapocitavaji meziprodukty?
  2. Jak vysvetlis rozdil mezi HDP a HND jednou vetou?
  3. Kdyz nominalni HDP roste, proc z toho jeste nemusi plynout, ze ekonomika realne vyrabi vic?

MA-02 - Rovnovazny produkt ve dvousektorove ekonomice

Otazka / rozsah

Kratkodoba spotrebni funkce. Investice - planovane a neplanovane. Model produkt-vydaje, model 45 stupnu. Multiplikacni efekt ve dvousektorove ekonomice.

Zdroje v materialech

Co musis umet u zkousky

Minimalni spravna odpoved

Ve dvousektorove ekonomice vystupuji jen domacnosti a firmy. Neni tam vlada ani zahranici, takze nejsou dane, transfery, vladni vydaje, export ani import. Rovnovazny produkt je takovy produkt, pri kterem se skutecny produkt rovna planovanym agregatnim vydajum:

Y = AD
AD = C + IP

AD jsou planovane agregatni vydaje. C je spotreba domacnosti a IP jsou planovane investice firem. V jednoduche dvousektorove ekonomice se casto bere YD = Y, protoze neexistuji dane ani transfery.

Predpoklady modelu produkt-vydaje podle prezentace: jde o kratke obdobi, ekonomika ma nevyuzite vyrobni kapacity a pohybuje se pod potencialem, nabidka je dokonale elasticka, cenova hladina, nominalni mzdy a urokova mira jsou konstantni a Y = HDP.

Kratkodoba keynesovska spotrebni funkce:

C = Ca + cY
presneji: C = Ca + cYD

Ca je autonomni spotreba nezavisla na aktualnim duchodu, c je mezni sklon ke spotrebe a Y nebo YD je produkt/disponibilni duchod. Plati 0 < c < 1. Mezní sklon ke spotrebe MPC rika, o kolik se zmeni spotreba, kdyz se disponibilni duchod zmeni o jednotku:

MPC = ΔC / ΔYD = c
MPS = ΔS / ΔYD
MPC + MPS = 1

Uspory jsou ta cast disponibilniho duchodu, ktera neni spotrebovana:

S = YD - C
S = -Ca + (1 - c)YD
S = -Sa + sYD
c + s = 1

Planovane investice IP jsou zamyslene nakupy kapitalu a planovana tvorba zasob. Neplanovane investice IU jsou nechtene zmeny zasob. Vzniknou, kdyz firmy vyrobi vice nebo mene, nez se skutecne proda. Prezentace pouziva vztahy:

skutecne investice = planovane investice + neplanovane investice
I = IP + IU
IG = IN + IR

IG jsou hrube investice, IN ciste investice a IR obnovovaci investice.

V modelu 45 stupnu je na obou osach produkt/vydaje. Primka 45 stupnu ukazuje body, kde Y = AD. Krivka planovanych vydaju AD = C + IP protne primku 45 stupnu v rovnovaznem produktu.

Rovnovazny produkt lze v jednoduchem dvousektorovem modelu napsat:

Y = Ca + cY + IP
Y - cY = Ca + IP
Y(1 - c) = Ca + IP
Y* = 1 / (1 - c) * (Ca + IP)

Multiplikator ukazuje, o kolik se zmeni rovnovazny produkt pri zmene autonomnich vydaju:

k = 1 / (1 - c)
ΔY = k * ΔA

Kdyz vzrostou autonomni investice, produkt vzroste vice nez puvodni zmena investic, protoze dodatecny duchod vyvola dalsi spotrebu. Cim vyssi je c, tim vetsi je multiplikator.

Lepsi odpoved nebo vysvetleni

V modelu produkt-vydaje je klicove odlisit skutecny produkt od planovanych vydaju. Firmy predem naplanuji urcitou produkci a investice, ale domacnosti mohou koupit vic nebo min, nez firmy cekaly. Rozdil se projevi v zasobach.

Pokud je skutecny produkt vyssi nez planovane vydaje, tedy Y > AD, firmy neprodaji vse a neplanovane jim rostou zasoby. To je signal, ze vyrobily prilis mnoho, a budou vyrobu omezovat. Pokud je skutecny produkt nizsi nez planovane vydaje, tedy Y < AD, zasoby se necekane snizuji. Firmy vidi, ze poptavka je vyssi nez produkce, a budou vyrobu zvysovat. Rovnovaha je stav, kdy neexistuje tlak na zmenu produkce.

Multiplikacni efekt vznikne proto, ze vydaj jednoho subjektu je prijem jineho subjektu. Pokud firmy zvysi investice napr. o 100, nekdo dostane dodatecny prijem 100. Kdyz je c = 0,8, z tohoto prijmu utrati 80, to je prijem nekoho dalsiho, ten utrati 64 atd. Celkovy rust produktu je soucet teto rady. Proto pri c = 0,8 plati k = 1 / (1 - 0,8) = 5, takze ΔI = 100 vede k ΔY = 500.

Uspory jsou v tomto modelu unik z vydajoveho proudu. V rovnovaze dvousektorove ekonomiky se da podminka vyjadrit i jako:

S = IP

To neni rozpor s Y = AD; je to stejna rovnovaha prepsana pres uspory a investice.

Sedmiminutova kostra odpovedi

  1. Definuj dvousektorovou ekonomiku: jen domacnosti a firmy, bez vlady a zahranici.
  2. Rekni podminku rovnovahy: Y = AD, ve dvousektoru AD = C + IP.
  3. Napis spotrebni funkci C = Ca + cY a vysvetli Ca, c, Y.
  4. Dopln uspory: S = Y - C, MPC + MPS = 1; v rovnovaze lze rict i S = IP.
  5. Vysvetli planovane investice IP a neplanovane investice jako nechtene zmeny zasob.
  6. Nakresli model 45 stupnu: osa x Y, osa y AD, 45 stupnu, AD, prusecik E.
  7. Rekni, co se deje mimo rovnovahu: Y > AD zasoby rostou, produkce klesne; Y < AD zasoby klesaji, produkce roste.
  8. Napis multiplikator k = 1 / (1 - c) a vysvetli, ze vyssi c znamena silnejsi multiplikacni efekt.

Mini priklady

1. Spotrebni funkce z tabulky

Z materialu: pri YD = 2000 je C = 1980, pri YD = 2500 je C = 2380.

MPC = ΔC / ΔYD = (2380 - 1980) / (2500 - 2000)
MPC = 400 / 500 = 0,8
C = Ca + 0,8YD
1980 = Ca + 0,8 * 2000
Ca = 380
C = 380 + 0,8YD

Usporova funkce:

MPS = 1 - MPC = 0,2
S = -380 + 0,2YD

2. Rovnovazny produkt z usporove funkce

Z materialu: S = -200 + 0,1YD, IP = 300. Nejdriv prevedeme uspory na spotrebu:

S = -200 + 0,1YD
C = 200 + 0,9YD
c = 0,9
k = 1 / (1 - 0,9) = 10
Y* = k * (Ca + IP)
Y* = 10 * (200 + 300) = 5000

3. Zvyseni investic

ΔIP = 200
k = 10
ΔY = k * ΔIP = 10 * 200 = 2000

Interpretace: produkt vzroste o 2000, ne jen o 200, protoze dodatecne vydaje se v ekonomice opakovane meni v prijem a spotrebu.

Graf / model

Osa x = Y, osa y = AD. Nakresli primku 45 stupnu a rostouci primku AD = C + IP. Prusecik je E, rovnovazny produkt Y*. Spotrebni funkce C vychazi z autonomni spotreby Ca; po pridani autonomnich investic IP se cela krivka posune nahoru na AD.

AD
^
|                         45 stupnu: Y = AD
|                       /
|                     /  E
|                   /  /
|                 /  / AD = C + IP
|               /  /
|             /  / C = Ca + cY
|-----------/--/------------------> Y
           Y*

Rust IP posune AD rovnobezne nahoru. Novy prusecik s primkou 45 stupnu je vpravo, takze rovnovazny produkt roste o multiplikovanou zmenu.

Typicke chyby

Zkus odpovedet

  1. Co se stane se zasobami, kdyz je skutecny produkt vyssi nez planovane vydaje?
  2. Kdyz c = 0,8, jaky je multiplikator?
  3. Proc rust investic o 100 muze zvysit produkt o vice nez 100?

MA-03 - Rovnovazny produkt ve tri- a ctyrsektorove ekonomice

Otazka / rozsah

Vlada, disponibilni duchod a rovnovazny produkt ve trisektorove ekonomice v modelu produkt-vydaje. Cisty export a jeho dopad na rovnovazny produkt ve ctyrsektorove ekonomice. Multiplikacni efekt ve tri- a ctyrsektorove ekonomice.

Zdroje v materialech

Co musis umet u zkousky

Minimalni spravna odpoved

Ve trisektorove ekonomice pribyva vlada. Vystupuji domacnosti, firmy a vlada. Agregatni planovane vydaje jsou:

AD = C + Ip + G

Ip jsou planovane investice a G jsou vladni nakupy statku a sluzeb. Spotreba uz nezavisi primo na celkovem produktu, ale na disponibilnim duchodu:

YD = Y - Ta - tY + TR
C = Ca + cYD

Ta jsou autonomni dane, t je sazba duchodove dane, tY jsou indukovane dane zavisle na produktu a TR jsou transfery. Vyssi vladni nakupy G zvysuji agregatni vydaje primo. Vyssi dane snizuji disponibilni duchod, a tim spotrebu. Vyssi transfery zvysuji disponibilni duchod, a tim spotrebu.

Po dosazeni spotrebni funkce:

Y = Ca + c(Y - Ta - tY + TR) + Ip + G
Y* = 1 / [1 - c(1 - t)] * (Ca + Ip + G + cTR - cTa)

Trisektorovy multiplikator je:

k3 = 1 / [1 - c(1 - t)]

Je mensi nez dvousektorovy multiplikator 1 / (1 - c), protoze dane jsou unik z vydajoveho proudu.

Ve ctyrsektorove ekonomice pribyva zahranici:

AD = C + Ip + G + NX
NX = X - M

X je export a M import. V keynesianskem zapisu:

NX = Xa - Ma - mY

Xa je autonomni export, Ma autonomni import a m mezni sklon k importu. Export zvysuje poptavku po domaci produkci, import je unik vydaju do zahranici. Pokud dovoz roste s produktem, multiplikator je mensi, protoze cast dodatecneho duchodu odejde na importy.

Rovnovazny produkt ve ctyrsektorove ekonomice:

Y* = 1 / [1 - c(1 - t) + m] * (Ca + Ip + G + cTR - cTa + Xa - Ma)

Ctyrsektorovy multiplikator je:

k4 = 1 / [1 - c(1 - t) + m]

Multiplikator je ve slozitejsi ekonomice mensi nez ve dvousektorove, protoze existuji dalsi uniky: uspory, dane a importy.

Lepsi odpoved nebo vysvetleni

Vlada pusobi tremi zakladnimi kanaly. Vladni nakupy G jsou primo soucasti agregatnich vydaju, proto zmena G posouva AD primo. Autonomni dane Ta snizuji disponibilni duchod, proto snizuji spotrebu jen pres nasobek cTa. Transfery TR zvysuji disponibilni duchod, ale do spotreby se promita jen cast cTR, protoze zbytek domacnosti uspori.

Proto ma zmena G silnejsi primy dopad nez stejne velka zmena TR nebo Ta. Napriklad zvyseni G o 100 zvysi autonomni vydaje o 100. Zvyseni TR o 100 zvysi autonomni vydaje jen o c * 100. Zvyseni Ta o 100 snizi autonomni vydaje o c * 100.

V otevrene ekonomice je cisty export dulezity hlavne proto, ze export je injekce do domaci ekonomiky a import je unik. Růst exportu posouva krivku vydaju nahoru, rust importu ji snizuje nebo zmensuje jeji sklon.

Je potreba rozlisit autonomni import Ma a indukovany import mY. Vyssi Ma posune AD dolu, protoze pri kazde urovni produktu se vice vydaju utrati za zahranicni produkci. Vyssi m zmensi sklon krivky AD, protoze z kazde dodatecne jednotky duchodu vetsi cast odtece na import. Proto vyssi m zmensuje multiplikator.

Rovnovahu lze u ctyrsektorove ekonomiky rict i pres pritoky a uniky:

I + G + X = S + NT + M

NT jsou ciste dane, tedy dane minus transfery. Pritoky do vydajoveho proudu jsou investice, vladni vydaje a export. Uniky jsou uspory, ciste dane a import.

Sedmiminutova kostra odpovedi

  1. Navaz na dvousektor: zaklad je porad Y = AD a graf 45 stupnu.
  2. Trisektor: pridavam vladu, proto AD = C + Ip + G.
  3. Vysvetli disponibilni duchod: YD = Y - Ta - tY + TR.
  4. Rekni, jak pusobi G, Ta, t, TR: G primo, dane a transfery pres YD a spotrebu.
  5. Napis trisektorovy multiplikator k3 = 1 / [1 - c(1 - t)].
  6. Ctyrsektor: pridavam zahranici, proto AD = C + Ip + G + NX.
  7. Napis NX = Xa - Ma - mY a vysvetli export jako injekci, import jako unik.
  8. Napis k4 = 1 / [1 - c(1 - t) + m]; zakonci, ze dane a import snizuji multiplikator.

Mini priklady

1. Ctyrsektorovy multiplikator

Z materialu: c = 0,7, t = 0,2, m = 0,1.

k4 = 1 / [1 - c(1 - t) + m]
k4 = 1 / [1 - 0,7(1 - 0,2) + 0,1]
k4 = 1 / [1 - 0,56 + 0,1]
k4 = 1 / 0,54 = 1,85

2. Rovnovazny produkt ve ctyrsektoru

Z materialu: Ca = 250, Ip = 600, G = 300, TR = 200, Ta = 150, Xa = 800, Ma = 850, c = 0,7, k4 = 1,85.

Y* = k4 * (Ca + Ip + G + cTR - cTa + Xa - Ma)
Y* = 1,85 * (250 + 600 + 300 + 0,7*200 - 0,7*150 + 800 - 850)
Y* = 2100

3. Spotreba a cisty export pri rovnovaze

YD = Y - Ta - tY + TR
YD = 2100 - 150 - 0,2*2100 + 200 = 1730
C = Ca + cYD = 250 + 0,7*1730 = 1461

NX = Xa - Ma - mY
NX = 800 - 850 - 0,1*2100 = -260

4. Zmena G a TR

Kdyz G vzroste o 150 a TR klesne o 150:

ΔY = k4 * (ΔG + c * ΔTR)
ΔY = 1,85 * (150 + 0,7*(-150))
ΔY = 83,25

Transfery pusobi jen pres spotrebu, proto se nasobi c.

Graf / model

Model 45 stupnu zustava stejny. Na ose x je Y, na ose y jsou planovane vydaje AD. V trisektoru kreslis AD = C + Ip + G. Ve ctyrsektoru kreslis AD = C + Ip + G + NX.

AD
^
|                         45 stupnu: Y = AD
|                       /
|                     /        AD2 = C + Ip + G + NX
|                   /        /
|                 /   AD1 = C + Ip + G
|               /   /
|             /   /
|-----------/---/------------------> Y
          Y1  Y2

Zmeny polohy krivky AD:

AD nahoru: rust Ca, Ip, G, TR, Xa; pokles Ta, Ma
AD dolu: pokles Ca, Ip, G, TR, Xa; rust Ta, Ma

Zmeny sklonu krivky AD:

strmejsi AD: rust c; pokles t nebo m
plošší AD: pokles c; rust t nebo m

Intuice: vyssi c znamena, ze z dodatecneho duchodu se vic spotrebuje, proto je AD strmejsi. Vyssi t nebo m znamena, ze z dodatecneho duchodu vic odtece do dani nebo importu, proto je AD plošsi a multiplikator mensi.

Typicke chyby

Zkus odpovedet

  1. Proc jsou dane a importy v modelu produkt-vydaje uniky?
  2. Proc ma G silnejsi primy dopad nez stejne velka zmena TR?
  3. Co se stane s multiplikatorem, kdyz vzroste mezni sklon k importu m?

MA-04 - Penize a poptavka po penezich

Otazka / rozsah

Historie penez. Funkce penez. Motivy drzby penez. Cena penez - nominalni a realna urokova mira.

Zdroje v materialech

Co musis umet u zkousky

Minimalni spravna odpoved

Penize jsou vse, co funguje jako vseobecne prijimany prostredek smeny. Vznikly jako odpoved na neefektivnost barterove neboli naturalni smeny. Barter vyzaduje dvojitou shodu potreb: ja musim chtit to, co nabizis ty, a ty musis chtit to, co nabizim ja. Penize tuto prekazku odstranily.

Vyvoj penez:

barterova smena
komoditni penize, napr. drahe kovy
papirove penize
depozitni / bezhotovostni penize

Funkce penez:

prostredek smeny
zuctovaci jednotka
uchovatel hodnoty

Prostredek smeny znamena, ze penize zprostredkuji nakup a prodej. Zuctovaci jednotka znamena, ze v penezich vyjadrujeme ceny a dluhy. Uchovatel hodnoty znamena, ze penize lze drzet do budoucna, i kdyz pri inflaci cast hodnoty ztraceji.

Motivy drzby penez:

transakcni motiv - bezne platby
opatrnostni motiv - rezerva na neocekavane vydaje
spekulacni motiv - reakce na urokovou miru a ceny aktiv

Poptavka po penezich roste s duchodem, protoze pri vyssim produktu a duchodu probiha vice transakci. Klesa s urokovou mirou, protoze urok je alternativni naklad drzby penez: kdyz drzim hotovost nebo bezurocne penize, vzdavam se uroku z uroceneho aktiva. Casto se zapisuje:

L = kY - hi

L je poptavka po penezich, Y realny produkt/duchod, i nominalni urokova mira, k citlivost poptavky po penezich na duchod a h citlivost poptavky po penezich na urokovou miru. V prikladech se i podle materialu dosazuje primo v procentech, napriklad 7, ne 0,07.

Rovnovaha na trhu penez je:

M = L

M je nabidka penez nebo penezni zasoba. Kdyz spocitam L, zjistim, jaka penezni zasoba je pri dane urokove mire a produktu potreba pro rovnovahu.

Nominalni urokova mira je urok vyjadreny v peneznich jednotkach. Realna urokova mira je ocistena o inflaci:

r ≈ i - π
i ≈ r + π

i je nominalni urokova mira, r realna urokova mira a π mira inflace. Fisherova rovnice v materialu rika, ze nominalni urokova mira se priblizne rovna realne urokove mire plus inflaci.

Lepsi odpoved nebo vysvetleni

Penize musi byt obecne prijimane, delitelne, prenositelne, trvale a obtizne padelatelne. Historicky se vyvijely od komoditnich penez pres mince a bankovky az k bezhotovostnim a elektronickym penezum. Dulezita vlastnost penez je likvidita, tedy stupen pripravenosti k platbam.

Drzba penez ma vyhodu likvidity, ale nevyhodu obetovaneho uroku. Kdyz roste urokova mira, lide a firmy radeji drzi mene penez a vice uroceneho aktiva. Proto je poptavka po penezich vzhledem k urokove mire klesajici.

Tri motivy drzby penez je dobre vysvetlit jednoduse. Transakcni motiv znamena, ze potrebuju penize na nakupy a platby. Opatrnostni motiv znamena, ze chci mit rezervu na necekane vydaje. Spekulacni motiv souvisi s rozhodovanim mezi penezmi a cennymi papiry nebo jinymi aktivy: pri vysokem uroku je drzeni penez drazsi, proto poptavka po penezich klesa.

Z rovnice L = kY - hi plynou dva zakladni posuny:

Y roste -> L roste -> krivka MD se posune doprava
i roste -> pohyb po krivce MD dolu k mensimu mnozstvi penez

Y posouva celou poptavku po penezich, protoze pri kazde urokove mire je potreba vic transakcnich penez. i je promenna na svisle ose grafu, proto zmena i znamena pohyb po krivce.

Sedmiminutova kostra odpovedi

  1. Definuj penize: vseobecne prijimany prostredek smeny.
  2. Rekni, proc vznikly: barter vyzaduje dvojitou shodu potreb.
  3. Strucne vyjmenuj vyvoj: barter, komoditni, papirove, depozitni penize.
  4. Vyjmenuj funkce: prostredek smeny, zuctovaci jednotka, uchovatel hodnoty.
  5. Vysvetli motivy drzby penez: transakcni, opatrnostni, spekulacni.
  6. Napis L = kY - hi a vysvetli vsechny symboly.
  7. Nakresli graf poptavky po penezich: osa x M/P, osa y i, krivka MD klesa, rust Y ji posune doprava.
  8. Zakonceni: nominalni a realna urokova mira, Fisher i ≈ r + π.

Mini priklady

1. Fisherova rovnice

Z materialu: realna urokova mira r = 5 %, inflace π = 3 %.

i ≈ r + π
i = 5 + 3 = 8 %

Nominalni urokova mira je priblizne 8 %.

2. Poptavka po penezich

Z materialu: L = 0,4Y - 50i, Y = 5000, i = 7. Urok se zde dosazuje primo jako procento 7.

M = L
M = 0,4 * 5000 - 50 * 7
M = 2000 - 350
M = 1650

Penezni zasoba pro rovnovahu je 1650.

3. Pokles citlivosti na urok

Kdyz citlivost na urok klesne z h = 50 na h = 40:

M = 0,4 * 5000 - 40 * 7
M = 2000 - 280
M = 1720

Poptavka po penezich je vyssi, protoze urokova mira ji tlumi mene silne.

Graf / model

Graf poptavky po penezich: osa x = M/P, tedy realne penezni zustatky, osa y = i, tedy nominalni urokova mira. Krivka poptavky po penezich MD je klesajici.

i
^
|\
| \
|  \  MD(Y0)
|   \
|    \        MD(Y1), kdyz Y roste
|     \      /
|      \    /
|-------\--/----------------> M/P

Pohyb po krivce: zmena urokove miry i. Vyssi i znamena mensi poptavane mnozstvi penez.

Posun cele krivky: zmena produktu nebo duchodu Y. Vyssi Y posune MD doprava, protoze ekonomika potrebuje vice penez na transakce.

Typicke chyby

Zkus odpovedet

  1. Proc je urokova mira cenou drzby penez?
  2. Co udela rust realneho produktu Y s poptavkou po penezich?
  3. Kdyz je realna urokova mira 4 % a inflace 6 %, kolik je priblizne nominalni urokova mira?

MA-05 - Nabidka penez a penezni trh

Otazka / rozsah

Penezni agregaty. Bilance centralni a komercni banky. Multiplikace deposit. Tvorba penez v modernich ekonomikach. Rovnovaha na trhu penez.

Zdroje v materialech

Co musis umet u zkousky

Minimalni spravna odpoved

Nabidka penez je mnozstvi penez v ekonomice k danemu casovemu okamziku, tedy stavova velicina. Meri se pomoci peneznich agregatu, ktere se lisi likviditou. Likvidita znamena stupen pripravenosti k platbam.

Zjednodusene:

M1 = obezivo + vklady na pozadani / vklady na viděnou
M2 = M1 + terminovane vklady a dalsi mene likvidni vklady
M3 = M2 + repo operace a dalsi likvidni instrumenty
MB = menova baze = obezivo + rezervy bank

M1, M2, M3 jsou penize drzene verejnosti a firmami podle likvidity. MB neboli menova baze neni totez co M1: zahrnuje obezivo a rezervy bank u centralni banky. Rezervy bank jsou soucasti menove baze, ale nejsou primo vklady verejnosti.

Centralni banka vytvari menovou bazi a ovlivnuje likviditu bank. Jeji funkce jsou mimo jine emise hotovosti, cenova stabilita, stanoveni povinnych minimalnich rezerv PMR, zakladnich urokovych sazeb a bankovni dohled. V bilanci centralni banky jsou na aktivech napr. cenne papiry a devizove rezervy, na pasivech obezivo a rezervy komercnich bank. Komercni banka ma na pasivech vklady klientu a na aktivech uvery, rezervy a cenne papiry.

Depozitni multiplikace funguje tak, ze banka cast vkladu drzi jako povinne rezervy a zbytek muze poskytnout jako uver. Uver se muze vratit do bankovniho systemu jako dalsi vklad. Jednoduchy depozitni multiplikator:

mD = 1 / PMR
ΔD = ΔR / PMR
R = PMR * ΔD
Ú = ΔD - R

PMR je povinna mira rezerv. ΔR je zmena rezerv, ΔD zmena vkladu a Ú dodatecne uvery. V realne ekonomice je multiplikace omezena ochotou bank uverovat, poptavkou po uverech, kapitalovou regulaci, rizikem a drzbou hotovosti.

Rovnovaha na trhu penez je tam, kde se nabidka penez rovna poptavce po penezich:

MS = MD

Pri dane nabidce penez se urokova mira prizpusobi tak, aby se trh vyrovnal.

Lepsi odpoved nebo vysvetleni

Kdyz centralni banka nakupuje cenne papiry od komercnich bank, plati jim novymi rezervami. Tim dodava bankam likviditu, zvysuje MB a vytvari prostor pro rust vkladu a penezni zasoby. Kdyz centralni banka cenne papiry prodava, banky za ne plati rezervami, likvidita se stahuje, MB klesa a prostor pro tvorbu vkladu se zmensuje.

Zmena povinnych minimalnich rezerv meni multiplikator. Vyssi PMR znamena, ze banky musi z kazdeho vkladu drzet vetsi cast jako rezervy, proto multiplikator klesa. Nizsi PMR multiplikator zvysuje. V materialu je uvedeno, ze PMR je podil rezerv na celkovem mnozstvi vkladu a povinne rezervy jsou ulozeny u centralni banky.

V modernich ekonomikach penize nevznika jen mechanickym nasobenim rezerv. Komercni banky vytvareji vklady poskytovanim uveru, ale jsou omezeny regulaci, rizikem, poptavkou po uverech a politikou centralni banky.

Dulezite rozliseni:

M1 = obezivo + bezne vklady verejnosti
MB = obezivo + rezervy bank

Kdyz v prikladu neexistuje hotovost, pak M1 roste o nove vklady a MB roste o nove rezervy. Proto muze byt zmena M1 mnohem vetsi nez zmena MB.

Sedmiminutova kostra odpovedi

  1. Definuj nabidku penez jako mnozstvi penez v ekonomice k danemu okamziku.
  2. Vysvetli agregaty podle likvidity: M1, M2, M3.
  3. Rozlis M1 a MB: M1 = obezivo + vklady na viděnou, MB = obezivo + rezervy bank.
  4. Rekni roli centralni banky: emise hotovosti, sazby, PMR, menova baze, banka bank, dohled.
  5. Rekni bilanci: centralni banka ma na pasivech obezivo a rezervy bank; komercni banka ma na pasivech vklady a na aktivech uvery a rezervy.
  6. Vysvetli depozitni multiplikaci: mD = 1 / PMR, ΔD = ΔR / PMR.
  7. Nakresli trh penez: osa x M/P, osa y i, MS svisla, MD klesajici, prusecik i*.
  8. Zakonceni: rust MS posune svislou nabidku doprava a snizi rovnovaznou urokovou miru.

Mini priklady

1. Nákup cenných papírů centrální bankou

Z materialu: centralni banka nakoupi cenne papiry za 30, hotovost neexistuje, PMR = 4 %.

ΔR = 30
PMR = 0,04
mD = 1 / PMR = 1 / 0,04 = 25
ΔD = ΔR / PMR = 30 / 0,04 = 750

Muze vzniknout maximalne 750 dodatecnych vkladu.

2. Povinne rezervy a uvery

R = PMR * ΔD = 0,04 * 750 = 30
Ú = ΔD - R = 750 - 30 = 720

Banky musi drzet rezervy 30 a mohou maximalne poskytnout uvery 720.

3. Dopad na M1 a MB

Kdyz neexistuje hotovost:

ΔM1 = ΔD = 750
ΔMB = ΔR = 30

M1 roste o vklady, zatimco MB roste jen o rezervy. Proto M1 a MB nejsou stejne.

Graf / model

Graf trhu penez: osa x = M/P, tedy realne mnozstvi penez, osa y = i, tedy nominalni urokova mira. Nabidka penez MS je svisla, protoze je v jednoduchem modelu dana centralni bankou. Poptavka po penezich MD je klesajici. Prusecik urci rovnovaznou urokovou miru i*.

i
^
|    MS0        MS1
|     |          |
| i0--|----E0    |
|     |      \   |
| i1--|-------\--E1
|     |        \ MD
|-----|---------|------------> M/P
      M0        M1

Zvyseni MS posune svislou nabidku penez doprava z MS0 na MS1. Pri stejne poptavce po penezich klesne rovnovazna urokova mira z i0 na i1. Pokles MS pusobi opacne.

Typicke chyby

Zkus odpovedet

  1. Co udela s urokovou mirou rust nabidky penez v grafu trhu penez?
  2. Jak jednou vetou odlisit M1 a MB?
  3. Kdyz PMR = 10 % a rezervy vzrostou o 20, kolik maximalne vzrostou vklady?

MA-06 - Agregatni poptavka a agregatni nabidka

Otazka / rozsah

Agregatni poptavka: definice, tvar a posuny. Kratkodoba agregatni nabidka: definice, tvar a posuny. Dlouhodoba agregatni nabidka. Kratkodoba a dlouhodoba rovnovaha v modelu AD-AS.

Zdroje v materialech

Co musis umet u zkousky

Minimalni spravna odpoved

Model AD-AS vysvetluje rovnovahu realneho produktu Y a cenove hladiny P pri promenlive cenove hladine. Pouziva se pro vysvetleni kratkodobeho kolisani produktu a zamestnanosti i dlouhodobeho navratu k potencialnimu produktu. Na vodorovne ose je realny produkt Y, na svisle ose cenova hladina P.

Agregatni poptavka AD je celkove poptavane mnozstvi statku a sluzeb pri ruznych cenovych hladinach:

AD = C + I + G + NX

AD je klesajici. Pri vyssi cenove hladine klesa realna hodnota penez, muze rust urokova mira, klesaji investice a spotreba a zhorsuje se cisty export. Proto je pri vyssi P poptavany realny produkt nizsi.

Kratkodoba agregatni nabidka SAS ukazuje, kolik firmy chteji vyrabet pri ruznych cenovych hladinach v kratkem obdobi. Je rostouci, protoze ceny vystupu se mohou menit rychleji nez nektere naklady a mzdy.

Dlouhodoba agregatni nabidka LAS je svisla na urovni potencialniho produktu Y*. Potencialni produkt je dlouhodobe udrzitelny produkt pri normalnim vyuziti vyrobnich faktoru. V dlouhem obdobi produkt zavisi na mnozstvi prace, kapitalu, technologii, produktivite a institucich, ne na cenove hladine.

Kratkodoba rovnovaha je prusecik AD a SAS. Dlouhodoba rovnovaha je tam, kde se protinaji AD, SAS a LAS, tedy skutecny produkt je na potencialu:

Y = Y*

Lepsi odpoved nebo vysvetleni

Poptavkovy sok posouva AD. Expanzivni fiskalni nebo monetarni politika posouva AD doprava: rust G, rust TR, pokles dani, rust penezni zasoby nebo optimisticka ocekavani zvysuji planovane vydaje. V kratkem obdobi roste Y i P, roste zamestnanost a klesa nezamestnanost. Restriktivni politika nebo pokles investic posouva AD doleva: v kratkem obdobi klesa Y, klesa P, klesa zamestnanost a roste nezamestnanost.

Nabidkovy sok posouva SAS. Negativni nabidkovy sok, napr. zdrazeni ropy, rust nominalnich mezd, rust cen surovin nebo znehodnoceni menoveho kurzu, posune SAS doleva/nahoru. Vysledek je pokles Y a rust P, tedy stagflace. Pozitivni nabidkovy sok, napr. zlevneni surovin nebo technologicke zlepseni, posune SAS doprava/dolu: roste Y a klesa P.

LAS se posouva, kdyz se meni potencialni produkt: technologie, kapital, prace, vzdelani, instituce.

V dlouhem obdobi se ekonomika vraci k Y* pres prizpusobeni mezd, nakladu a ocekavani. Kdyz expanze AD dostane ekonomiku nad potencial, cenova hladina roste a casem rostou i nominalni mzdy. Vyssi mzdy jsou naklad pro firmy, proto se SAS posune nahoru/doleva a produkt se vrati na Y*, ale pri vyssi cenove hladine. Kdyz pokles AD dostane ekonomiku pod potencial, nezamestnanost tlaci mzdy a naklady dolu, SAS se posune dolu/doprava a produkt se vrati na Y*, ale pri nizsi cenove hladine.

Sedmiminutova kostra odpovedi

  1. Definuj model AD-AS: rovnovaha realneho produktu Y a cenove hladiny P.
  2. Nakresli osy: vodorovne Y, svisle P.
  3. Definuj AD = C + I + G + NX, klesajici tvar a duvody klesani.
  4. Definuj SAS: kratkodoba agregatni nabidka, rostouci kvuli kratkodobe rigidite mezd a nakladu.
  5. Definuj LAS: dlouhodoba agregatni nabidka, svisla na Y*.
  6. Rekni rovnovahy: kratkodoba AD ∩ SAS, dlouhodoba AD ∩ SAS ∩ LAS.
  7. Uved poptavkovy sok: AD doprava -> kratkodobe Y roste, P roste; dlouhodobe Y zpet na Y*, P vyssi.
  8. Uved nabidkovy sok: negativni SAS doleva/nahoru -> Y klesa, P roste, stagflace.

Mini priklady

1. Zvyseni penezni zasoby

Centralni banka nakoupi cenne papiry, roste nabidka penez, klesa urokova mira. Nizsi urok zvysi spotrebu a investice, proto:

MS roste -> i klesa -> C a I rostou -> AD doprava
kratke obdobi: Y roste, P roste, zamestnanost roste
dlouhe obdobi: SAS se posune nahoru, Y se vrati na Y*, P zustane vyssi

2. Pokles investic firem

Vyssi dane nebo pesimisticka ocekavani snizi investice:

I klesa -> AD doleva
kratke obdobi: Y klesa, P klesa, zamestnanost klesa
dlouhe obdobi: mzdy/naklady klesnou, SAS se posune dolu, Y se vrati na Y*

3. Zdrazeni ropy

Ropa je nakladovy vstup. Kdyz zdrazi:

naklady firem rostou -> SAS doleva/nahoru
Y klesa, P roste
vysledek = stagflace

Graf / model

Osa x = Y, osa y = P. Nakresli klesajici AD, rostouci SAS a svislou LAS v Y*. V kratkem obdobi hledej prusecik AD a SAS. V dlouhem obdobi se ekonomika vraci k Y* pres prizpusobeni mezd a ocekavani.

P
^
|          LAS
|           |
|      SAS  |
|       /   |
|      / E0 |
|     /  \  |
|    /    \ AD
|---/------\------------> Y
          Y*

Posuny AD:

AD doprava/nahoru: rust G, rust TR, pokles T, rust MS, optimismus, rust exportu
AD doleva/dolu: pokles G, pokles MS, rust T, pokles I, pokles exportu

Posuny SAS:

SAS doleva/nahoru: rust nominalnich mezd, rust cen ropy/surovin, znehodnoceni kurzu
SAS doprava/dolu: pokles nakladu, zlevneni surovin, technologicke zlepseni

Posuny LAS:

LAS doprava: vice prace, vice kapitalu, lepsi technologie, vyssi produktivita
LAS doleva: pokles vyrobnich faktoru, horsi instituce, trvale snizeni produktivity

Typicke chyby

Zkus odpovedet

  1. Co se stane s Y a P, kdyz vzroste cena ropy?
  2. Co se stane kratkodobe a dlouhodobe, kdyz centralni banka zvysi nabidku penez?
  3. Proc je LAS svisla?

MA-07 - Ekonomicky cyklus

Otazka / rozsah

Faze ekonomickeho cyklu. Mezera produktu. Priciny ekonomickeho cyklu. Ekonomicky cyklus v modelu AD-AS. Politicky ekonomicky cyklus.

Zdroje v materialech

Co musis umet u zkousky

Minimalni spravna odpoved

Ekonomicky neboli hospodarsky cyklus je kolisani skutecneho produktu kolem potencialniho produktu. Nejde o dlouhodoby rust, ale o kratkodobe a strednedobe vykyvy ekonomicke aktivity. Zakladni faze jsou expanze, vrchol, recese nebo kontrakce, dno a oziveni.

Potencialni produkt Y* je uroven ekonomickeho vykonu pri normalnim nebo optimalnim vyuziti vyrobnich faktoru, pri prirozene mire nezamestnanosti a stabilni inflaci. Neni to absolutni maximum vykonu, ale dlouhodobe udrzitelny vykon.

Produkční mezera je rozdil mezi skutecnym produktem a potencialnim produktem. V materialu se casto bere jako rozdil v procentech potencialniho produktu:

mezera produktu = Y - Y*
produkční mezera v % = (Y - Y*) / Y* * 100

Kladna mezera znamena, ze ekonomika vyrabi nad potencialem, typicky roste inflační tlak. Zaporna mezera znamena, ze ekonomika vyrabi pod potencialem a je nevyuzita kapacita a nezamestnanost.

Priciny cyklu mohou byt poptavkove soky, nabidkove soky, investicni vlny, zmeny ocekavani, menova a fiskalni politika, zahranicni soky nebo politicke vlivy.

V modelu AD-AS recese muze vzniknout posunem AD doleva nebo posunem SAS doleva/nahoru pri negativnim nabidkovem soku. U poptavkove recese klesa Y i P. U nabidkove recese klesa Y, ale P roste, protoze rostou naklady. Expanze muze vzniknout posunem AD doprava nebo pozitivnim posunem nabidky SAS doprava/dolu.

Politicky ekonomicky cyklus znamena, ze vlada muze pred volbami pouzivat expanzivni politiku ke zvyseni produktu a zamestnanosti, ale pozdeji se mohou projevit inflacni nebo rozpoctove naklady.

Lepsi odpoved nebo vysvetleni

Cyklus neni pravidelny jako fyzikalni kyvadlo. Jde o opakujici se kolisani ekonomicke aktivity. V expanzi roste produkce, zamestnanost, zisky, investice a spotreba. Ve vrcholu ekonomika narazi na kapacitni omezeni a casto se objevuje inflačni tlak. V recesi klesa produkce a roste nezamestnanost. Na dne je aktivita nizka a po nem prichazi oziveni.

Pruvodni jevy recese podle materialu:

odbytove potize firem a rust zasob
pokles zisku firem
zkracovani pracovni doby a rust nezamestnanosti
pokles investic firem
pokles spotreby domacnosti

Vyvoj cen v recesi neni jednoznacny. Pri negativnim poptavkovem soku typicky klesa cenova hladina. Pri negativnim nabidkovem soku cenova hladina roste, takze muze vzniknout stagflace nebo pri vyraznem poklesu produktu slumpflace.

Dulezite pojmy:

recese = obdobi od vrcholu k dnu, kdy ekonomicka aktivita zpomaluje nebo klesa
technicka recese = pokles realneho sezonne ocisteneho ctvrtletniho HDP ve dvou po sobe jdoucich ctvrtletich
deprese = dlouhodoba hluboka recese
expanze / konjunktura = faze, kdy ekonomika roste

Cyklicke chovani velicin:

procyklicke: C, I, M, casto MS - pohybuji se stejne jako HDP
kontracyklicke: mira nezamestnanosti - pohybuje se opacne nez HDP
acyklicke: realne urokove sazby, G - nemusi se pohybovat systematicky s cyklem

V kratkem obdobi muze politika cyklus tlumit stabilizacni politikou. V dlouhem obdobi je dulezite neplest stabilizaci cyklu s ekonomickym rustem potencialu.

V otevrene ekonomice se cyklus muze prenaset ze zahranici. Material zminuje teorém lokomotivy: cyklicky vzestup jedne ekonomiky muze tahnout vykonnost dalsich ekonomik pres vyssi poptavku po jejich exportech. Pokud je ale ekonomika uz na potencialu, muze se to projevit spis jako importovana inflace.

Sedmiminutova kostra odpovedi

  1. Definuj hospodarsky cyklus jako kolisani skutecneho produktu kolem potencialniho produktu.
  2. Vyjmenuj faze: expanze, vrchol, recese/kontrakce, dno, oziveni.
  3. Vysvetli Y*: dlouhodobe udrzitelny produkt pri normalnim vyuziti zdroju.
  4. Napis produkcni mezeru: Y - Y*, pripadne (Y - Y*) / Y* * 100.
  5. Rekni kladna vs. zaporna mezera: prehrev/inflace vs. nevyuzite zdroje/nezamestnanost.
  6. Příčiny: poptavkove soky, nabidkove soky, politika, ocekavani, zahranici.
  7. AD-AS: AD doleva = poptavkova recese, SAS doleva/nahoru = nabidkova recese.
  8. Politicky cyklus: pred volbami expanze, po volbach inflacni/rozpoctove naklady.

Mini priklady

1. Rust vladnich nakupu

G roste -> pozitivni poptavkovy sok
AD doprava
kratkodobe: Y roste, zamestnanost roste, nezamestnanost klesa, P roste
vysledek: expanze

2. Pokles ceny ropy

naklady firem klesaji -> pozitivni nabidkovy sok
SAS doprava/dolu
kratkodobe: Y roste, zamestnanost roste, nezamestnanost klesa, P klesa
vysledek: expanze bez inflačního tlaku

3. Pokles penezni zasoby

MS klesa -> i roste -> C a I klesaji
AD doleva
kratkodobe: Y klesa, zamestnanost klesa, nezamestnanost roste, P klesa
vysledek: poptavkova recese

4. Prirodni katastrofa

cast vyrobnich faktoru je docasne mimo provoz
SAS doleva/nahoru
kratkodobe: Y klesa, zamestnanost klesa, nezamestnanost roste, P roste
vysledek: nabidkova recese / stagflace

Graf / model

Graf cyklu: osa x = cas, osa y = realny HDP. Jedna hladsi rostouci linie je trend nebo potencialni produkt Y*; kolem ni kolisa skutecny produkt Y.

realny HDP
^
|                    vrchol
|       expanze       /\
|                    /  \    recese
| trend Y* ---------/----\--------->
|                  /      \ dno
|              oziveni     \__
|---------------------------------> cas

Kladna produkcni mezera je tam, kde je skutecny Y nad trendem/potencialem. Zaporna produkcni mezera je tam, kde je skutecny Y pod potencialem.

V AD-AS recesi ukaz dve varianty:

poptavkova recese: AD doleva -> Y < Y*, P klesa
nabidkova recese: SAS doleva/nahoru -> Y < Y*, P roste

Prave rozdil v cenove hladine je dulezity: u poptavkove recese se ceny chovaji procyklicky, u nabidkoveho soku proticyklicky.

Typicke chyby

Zkus odpovedet

  1. Jak poznas zapornou mezeru produktu a co obvykle znamena pro nezamestnanost?
  2. Jak se lisi poptavkova recese od nabidkove recese podle P?
  3. Proc politicky hospodarsky cyklus muze po volbach vytvorit problem?

MA-08 - Ekonomicky rust

Otazka / rozsah

Potencialni produkt. Zdroje ekonomickeho rustu. Ekonomicky rust v modelu AD-AS. Rust na obyvatele. Extenzivni a intenzivni rust. Rozsirovani a prohlubovani kapitalu. Rovnice rustoveho ucetnictvi.

Zdroje v materialech

Co musis umet u zkousky

Minimalni spravna odpoved

Ekonomicky rust je dlouhodoby rust realneho produktu, nejcasteji realneho HDP, pripadne realneho HDP na obyvatele. Potencialni produkt je produkt, ktery ekonomika muze dlouhodobe vyrabet pri normalnim vyuziti zdroju a stabilni inflaci.

Zdroje ekonomickeho rustu:

vice prace
vice kapitalu
lepsi technologie
vyssi lidsky kapital
lepsi organizace a instituce
prirodni zdroje

Extenzivni rust je rust diky vetsimu mnozstvi vstupu, napr. vice pracujicich nebo vice kapitalu. Intenzivni rust je rust diky vyssi produktivite vstupu, technologiim a vzdelani.

Rozsirovani kapitalu znamena, ze kapital roste spolu s poctem pracovniku, aby kapital na pracovnika zustal zhruba stejny. Prohlubovani kapitalu znamena rust kapitalu na jednoho pracovnika, coz zvysuje produktivitu prace.

V AD-AS se dlouhodoby rust projevi posunem LAS doprava, protoze roste potencialni produkt Y*.

Rustove ucetnictvi rozklada rust produktu na prispevky prace, kapitalu a souhrnne produktivity faktoru:

rust Y = prispevek prace + prispevek kapitalu + rust produktivity

Lepsi odpoved nebo vysvetleni

Rust celkoveho HDP nemusi znamenat, ze se zlepsila zivotni uroven jednoho cloveka. Proto je dulezity rust na obyvatele. Pokud HDP roste o 3 %, ale populace take roste o 3 %, produkt na obyvatele se v podstate nemeni.

V dlouhem obdobi je nejdulezitejsim zdrojem rustu produktivita, protoze samotne pridavani vstupu narazi na klesajici vynosy. Technologie, vzdelani a instituce umoznuji vyrabet vice ze stejneho mnozstvi vstupu.

Graf / model

AD-AS graf: osa x = Y, osa y = P. Rust potencialniho produktu posune LAS doprava. Pokud se posune i SAS doprava, ekonomika muze mit vyssi Y bez silneho rustu cenove hladiny.

Typicke chyby

Zkus odpovedet

Jak se v AD-AS projevi technologicky pokrok?

MA-09 - Trh prace a nezamestnanost

Otazka / rozsah

Definice nezamestnaneho. Mira nezamestnanosti a podil nezamestnanych osob. Typy nezamestnanosti. Dobrovolna a nedobrovolna nezamestnanost. Okunuv zakon. Dlouhodoba nezamestnanost. Politika zamestnanosti.

Zdroje v materialech

Co musis umet u zkousky

Minimalni spravna odpoved

Nezamestnany je osoba bez prace, ktera aktivne hleda praci a je schopna a ochotna nastoupit. Pracovni sila je soucet zamestnanych a nezamestnanych:

LF = E + U
u = U / LF * 100

LF je pracovni sila, E zamestnani, U nezamestnani, u mira nezamestnanosti.

Podil nezamestnanych osob se muze pocitat z cele populace v danem veku, proto neni totez co mira nezamestnanosti z pracovni sily.

Typy nezamestnanosti:

frikcni - kratkodobe hledani prace
strukturální - nesoulad kvalifikace nebo regionu
cyklicka - souvisi s recesi a nedostatecnou poptavkou
sezonni - pravidelne sezonni vykyvy

Dobrovolna nezamestnanost znamena, ze clovek nechce pracovat za danou mzdu. Nedobrovolna znamena, ze pracovat chce, ale praci nenajde.

Okunuv zakon popisuje vztah mezi mezerou produktu a nezamestnanosti: kdyz je produkt pod potencialem, nezamestnanost je nad prirozenou mirou.

Politika zamestnanosti muze byt aktivni, napr. rekvalifikace, zprostredkovani prace, podpora mobility, nebo pasivni, napr. podpory v nezamestnanosti.

Lepsi odpoved nebo vysvetleni

Prirozena mira nezamestnanosti zahrnuje frikcni a strukturální nezamestnanost. Neznamena nulovou nezamestnanost. Cyklicka nezamestnanost vzniká, kdyz ekonomika vyrabi pod potencialem.

Dlouhodoba nezamestnanost je problemova, protoze vede ke ztrate pracovnich navyku, lidskeho kapitalu a kontaktu s trhem prace. Proto je dulezita aktivni politika zamestnanosti.

Graf / model

Graf trhu prace: osa x = L, osa y = w. Poptavka po praci klesa, nabidka prace roste. Nezamestnanost muze vzniknout napr. pri mzdove rigidite nebo minimalni mzde nad rovnovahou.

Okunuv zakon lze rict slovne: zaporna mezera produktu obvykle znamena vyssi nezamestnanost.

Typicke chyby

Zkus odpovedet

Proc muze v ekonomice existovat nezamestnanost i pri potencialnim produktu?

MA-10 - Inflace

Otazka / rozsah

Cenove indexy a mira inflace. Typy inflace podle priciny a vyse. Negativni dopady inflace. Protiinflacni politika. Desinflace a deflace.

Zdroje v materialech

Co musis umet u zkousky

Minimalni spravna odpoved

Inflace je rust vseobecne cenove hladiny, tedy pokles kupni sily penez. Měří se pomocí cenovych indexu:

CPI - index spotrebitelskych cen
PPI - index cen vyrobcu
deflator HDP - cenova hladina domaci produkce
HICP - harmonizovany index pro srovnani v EU

Mira inflace:

π = (P_t - P_{t-1}) / P_{t-1} * 100

Podle priciny rozlisujeme poptavkovou inflaci a nabidkovou/nakladovou inflaci. Poptavkova inflace vznikne, kdyz agregatni poptavka roste rychleji nez potencialni produkt. V AD-AS se AD posune doprava a roste P. Nabidkova inflace vznikne kvuli rustu nakladu, napr. mzdy, energie, ropa. V AD-AS se SAS posune doleva/nahoru, roste P a klesa Y.

Podle vyse se mluvi o mirne, cválave a hyperinflaci. Desinflace je pokles miry inflace, tedy ceny stale rostou, ale pomaleji. Deflace je pokles cenove hladiny.

Negativni dopady inflace: snizeni kupni sily penez, nejistota, prerozdelovani bohatstvi mezi dluzniky a veriteli, naruseni cenovych informaci, naklady menu a naklady drzby hotovosti. Protiinflacni politika muze byt restriktivni menova nebo fiskalni politika, pripadne opatreni na strane nabidky.

Lepsi odpoved nebo vysvetleni

CPI meri spotrebni kos domacnosti, proto je dulezity pro zivotni naklady. Deflator HDP meri ceny statku a sluzeb zahrnutych do domaci produkce, proto se pouziva pro prevod nominalniho HDP na realny.

Deflace neni automaticky dobra. Pokud lide cekaji dalsi pokles cen, mohou odkladat spotrebu, firmam klesaji trzby a roste realna hodnota dluhu.

Graf / model

Poptavkova inflace: AD doprava, P roste, Y kratkodobe roste. Nabidkova inflace: SAS doleva/nahoru, P roste, Y klesa, vzniká stagflace.

Typicke chyby

Zkus odpovedet

Proc je rust ceny ropy typicky nabidkova inflace?

MA-11 - Phillipsova krivka

Otazka / rozsah

Mzdova a cenova verze Phillipsovy krivky. Phillipsova krivka a vliv ocekavani. Phillipsova krivka a jeji spojitost s modelem agregatni poptavky a nabidky.

Zdroje v materialech

Co musis umet u zkousky

Minimalni spravna odpoved

Phillipsova krivka vyjadruje vztah mezi nezamestnanosti a inflaci. Kratkodobe je vztah neprimo umerny: nizsi nezamestnanost byva spojena s vyssi inflaci a vyssi nezamestnanost s nizsi inflaci.

Mzdova verze dava do vztahu nezamestnanost a rust mezd. Cenova verze dava do vztahu nezamestnanost a cenovou inflaci. Cenova inflace souvisi s mzdovou inflaci, produktivitou a prirazkami firem.

Kratkodoba Phillipsova krivka SPC je klesajici. Dlouhodoba Phillipsova krivka LPC je svisla na prirozene mire nezamestnanosti u* nebo NAIRU.

Ocekavani inflace posouvaji kratkodobou Phillipsovu krivku. Kdyz lide cekaji vyssi inflaci, promita se to do mezd a cen a SPC se posune nahoru. V dlouhem obdobi nelze trvale snizovat nezamestnanost pod prirozenou miru jen vyssi inflaci.

Propojeni s AD-AS: expanzivni AD muze kratkodobe zvysit produkt a snizit nezamestnanost, ale zaroven zvysi inflaci. Nabidkovy sok muze zhorsit obe veliciny: vyssi inflace i vyssi nezamestnanost.

Lepsi odpoved nebo vysvetleni

Pokud je skutecna nezamestnanost pod prirozenou mirou, ekonomika je prehrata a vznikaji inflační tlaky. Pokud je nezamestnanost nad prirozenou mirou, inflační tlaky slábnou. Role ocekavani je zasadni: pokud lide ocekavaji inflaci, prizpusobi mzdy a ceny dopredu.

Graf / model

Osa x = u, osa y = π. SPC je klesajici, LPC je svisla pri u*. Zvyseni ocekavane inflace posune SPC nahoru. V dlouhem obdobi je ekonomika na LPC.

Typicke chyby

Zkus odpovedet

Co se stane s kratkodobou Phillipsovou krivkou, kdyz vzroste ocekavana inflace?

MA-12 - Menovy kurz

Otazka / rozsah

Nominalni menovy kurz. Menovy trh. Znehodnoceni a zhodnoceni meny. Menova arbitraz. Systemy menoveho kurzu vcetne vyhod a nevyhod.

Zdroje v materialech

Co musis umet u zkousky

Minimalni spravna odpoved

Menovy kurz je cena jedne meny vyjadrena v jine mene. Nominalni menovy kurz je bezna cena meny na devizovem trhu. Napriklad kurz CZK/EUR rika, kolik korun stoji jedno euro.

Na menovem trhu se stretava poptavka po mene a nabidka meny. Poptavka po korunach vzniká napr. kdyz zahranicni subjekty kupuji ceske zbozi nebo aktiva. Nabidka korun vzniká, kdyz domaci subjekty kupuji zahranicni zbozi nebo aktiva.

Zhodnoceni meny apreciace znamena, ze mena posili. U kurzu CZK/EUR to znamena, ze za euro je potreba mene korun, kurz klesa. Znehodnoceni meny depreciace znamena oslabeni meny, za euro je potreba vice korun, kurz roste. U fixniho kurzu se pouzivaji pojmy revalvace a devalvace.

Menova arbitraz je vyuziti rozdilu kurzu na ruznych trzich k zisku bez rizika. Arbitraz tlaci kurzy k vyrovnani.

Systemy kurzu:

flexibilni kurz - urcuje ho trh
fixni kurz - centralni banka udrzuje kurz kolem parity
rizeny floating - kurz je hlavne trzni, ale centralni banka muze intervenovat

Flexibilni kurz umoznuje automaticke prizpusobeni, ale muze byt volatilni. Fixni kurz dava stabilitu pro obchod, ale vyzaduje devizove rezervy a omezuje menovou politiku.

Lepsi odpoved nebo vysvetleni

U primé kotace domaci meny za zahranicni menu je dulezite nepoplest smer: kdyz CZK/EUR roste, koruna oslabuje, protoze jedno euro stoji vice korun. Kdyz CZK/EUR klesa, koruna posiluje.

Centralni banka muze na devizovem trhu intervenovat nakupem nebo prodejem meny. Pri fixnim kurzu musi branit paritu, jinak by kurz utekl.

Graf / model

Graf devizoveho trhu pro CZK: osa x = CZK, osa y = CZK/EUR. Poptavka po CZK klesa, nabidka CZK roste. Pozor: pohyb osy y dolu u kurzu CZK/EUR znamena apreciaci koruny, nahoru depreciaci.

Typicke chyby

Zkus odpovedet

Kdyz kurz CZK/EUR vzroste z 25 na 27, koruna posilila, nebo oslabila?

MA-13 - Teorie menoveho kurzu

Otazka / rozsah

Parita kupni sily. Zakon jedine ceny. Koeficient ERDI. Parita urokovych sazeb.

Zdroje v materialech

Co musis umet u zkousky

Minimalni spravna odpoved

Zakon jedine ceny rika, ze stejne zbozi by melo mit po prepocitani kurzem stejnou cenu v ruznych zemich, pokud nejsou prekazky obchodu a transakcni naklady.

Parita kupni sily PPP rozsiruje tuto logiku na cely spotrebni kos. Absolutni verze rika, ze kurz by mel odpovidat pomeru cenovych hladin:

E = P_domaci / P_zahranicni

Relativni verze rika, ze zmena kurzu odpovida rozdilu inflaci:

%ΔE ≈ π_domaci - π_zahranicni

Pokud je domaci inflace vyssi nez zahranicni, domaci mena by mela dlouhodobe depreciovat.

Koeficient ERDI porovnava skutecny kurz a kurz podle parity kupni sily. Slouzi k posouzeni, zda je mena podle PPP nadhodnocena nebo podhodnocena.

Parita urokovych sazeb rika, ze v rovnovaze by rozdil urokovych sazeb mezi zememi mel odpovidat ocekavane zmene menoveho kurzu, jinak by vznikla moznost arbitraze.

Lepsi odpoved nebo vysvetleni

PPP je dlouhodoba teorie. V kratkem obdobi muze kurz kolisat kvuli kapitalovym tokum, urokum, ocekavanim, intervencim a riziku. Proto PPP dobre vysvetluje dlouhodobe tendence, ne kazdodenni pohyb kurzu.

Urokova parita propojuje menovy kurz s financnimi trhy. Investori porovnavaji vynos domaciho a zahranicniho aktiva vcetne ocekavaneho zhodnoceni nebo znehodnoceni meny.

Graf / model

Graf neni nutny. Dulezite jsou vztahy PPP a urokove parity. U PPP si hlidej smer: vyssi domaci inflace znehodnocuje domaci menu.

Typicke chyby

Zkus odpovedet

Domaci inflace je 7 %, zahranicni 5 %. Co podle relativni PPP cekas s domaci menou?

MA-14 - Platebni bilance

Otazka / rozsah

Vymezeni platebni bilance. Struktura platebni bilance. Automaticke vyrovnavaci mechanismy platebni bilance. J-krivka. Zahranicni dluh. Investicni pozice zeme.

Zdroje v materialech

Co musis umet u zkousky

Minimalni spravna odpoved

Platebni bilance je systematicky zaznam ekonomickych transakci mezi rezidenty a nerezidenty za urcite obdobi. Ma ucetni strukturu a v principu se zapisuje podvojnym zpusobem.

Hlavni casti:

bezny ucet - zbozi, sluzby, prvotni a druhotne duchody
kapitalovy ucet - kapitalove transfery a nevyrobena nefinancni aktiva
financni ucet - prime investice, portfoliove investice, ostatni investice, rezervy

Bezny ucet ukazuje hlavne obchod a duchody. Financni ucet ukazuje financovani: pohyb kapitalu a zmeny aktiv a zavazku.

Automaticke vyrovnavaci mechanismy fungují pres kurz, ceny, duchod a urokove sazby. Napriklad deficit bezneho uctu muze pri flexibilnim kurzu vest k depreciaci meny, ktera podpori export a omezi import.

J-krivka popisuje, ze po depreciaci meny se obchodni bilance muze nejprve zhorsit, protoze smlouvy a mnozstvi se prizpusobuji pomalu, ale pozdeji se diky levnejsimu exportu a drazsimu importu muze zlepsit.

Zahranicni dluh je zavazek ekonomiky vuci zahranici. Investicni pozice zeme je stav zahranicnich aktiv a pasiv k urcitemu okamziku; cista investicni pozice je rozdil mezi aktivy a pasivy.

Lepsi odpoved nebo vysvetleni

Platebni bilance je tokova statistika za obdobi, zatimco investicni pozice je stavova statistika k datu. To je podobny rozdil jako deficit a dluh: deficit je tok, dluh je stav.

U otevrene ekonomiky je platebni bilance klicova, protoze propojuje menovy kurz, zahranicni obchod, kapitalove toky a hospodarskou politiku.

Graf / model

U J-krivky: osa x = cas, osa y = obchodni bilance. Po depreciaci se bilance nejprve zhorsuje, pak se zlepsuje, tvar pripomina pismeno J.

Typicke chyby

Zkus odpovedet

Proc muze depreciace meny nejprve zhorsit obchodni bilanci?

MA-15 - Monetarni politika v uzavrene ekonomice

Otazka / rozsah

Centralni banka, jeji funkce. Ceska narodni banka. Nastroje a cile centralni banky. Monetarni politika v modelu AD-AS. Kvantitativni rovnice penez. Problemy menove politiky.

Zdroje v materialech

Co musis umet u zkousky

Minimalni spravna odpoved

Centralni banka je instituce odpovedna za menovou politiku. V CR je to Ceska narodni banka CNB. Jejim hlavnim cilem je cenova stabilita. Dale pecuje o financni stabilitu, bankovni dohled a platebni system.

Nastroje monetarni politiky:

urokove sazby
operace na volnem trhu
povinne minimalni rezervy
devizove intervence
komunikace a ocekavani

Expanzivni monetarni politika zvysuje nabidku penez nebo snizuje urokove sazby. To podpori investice a spotrebu, posune AD doprava, v kratkem obdobi roste Y i P. Restriktivni monetarni politika snizuje poptavkove tlaky, posouva AD doleva a tlumi inflaci.

Kvantitativni rovnice penez:

M * V = P * Y

M je mnozstvi penez, V rychlost obratu penez, P cenova hladina a Y realny produkt. V rustove forme:

%M + %V = %P + %Y

Problemy menove politiky: casova zpozdeni, nejistota transmisniho mechanismu, past likvidity, konflikt cilu, otevrena ekonomika a vliv ocekavani.

Lepsi odpoved nebo vysvetleni

Transmisni mechanismus je retezec:

centralni banka -> urokove sazby / likvidita -> investice a spotreba -> AD -> Y a P

Pri inflaci centralni banka obvykle politiku zprisni. Pri recesi ji muze uvolnit. Uvolneni ale nemusi fungovat, pokud banky nechteji uverovat nebo firmy nechteji investovat.

Graf / model

AD-AS: expanzivni menova politika posune AD doprava. Kratkodobe Y roste a P roste. Restriktivni politika posune AD doleva, Y klesa a inflacni tlak slábne.

Typicke chyby

Zkus odpovedet

Co udela snizeni urokovych sazeb s AD?

MA-16 - Monetarni politika v otevrene ekonomice

Otazka / rozsah

Monetarni politika v male otevrene ekonomice pri fixnim a flexibilnim menovem kurzu.

Zdroje v materialech

Co musis umet u zkousky

Minimalni spravna odpoved

V otevrene ekonomice menova politika pusobi nejen pres urokovou miru a domaci poptavku, ale i pres menovy kurz a kapitalove toky.

Pri flexibilnim kurzu muze expanzivni monetarni politika snizit urokove sazby, zpusobit odliv kapitalu a depreciaci meny. Depreciace podpori export a omezi import, takze roste cisty export a agregatni poptavka. Proto je monetarni politika pri flexibilnim kurzu relativne ucinna.

Pri fixnim kurzu musi centralni banka kurz branit. Pokud by expanzivni monetarni politika snizila urok a vytvorila tlak na depreciaci, centralni banka musi intervenovat prodejem deviz a stahovanim domaci meny, cimz puvodni expanzi neutralizuje. Proto je monetarni politika pri fixnim kurzu a vysoke mobilite kapitalu malo ucinna.

Lepsi odpoved nebo vysvetleni

V male otevrene ekonomice je domaci urokova mira silne svazana se zahranicni urokovou mirou. Pokud se domaci urok prilis lisi, kapitalove toky a tlak na kurz vedou k prizpusobeni. Proto rezim kurzu urcuje, kolik autonomie ma centralni banka.

Zjednodusena veta: pri flexibilnim kurzu je monetarni politika silna, pri fixnim kurzu slaba, protoze fixni kurz vynucuje intervence.

Graf / model

AD-AS doplneny o kurzovy kanal: expanzivni MP pri flexibilnim kurzu -> nizsi i -> depreciace -> NX roste -> AD doprava. Pri fixnim kurzu centralni banka brani kurz a zmena penezni zasoby se vraci zpet.

Typicke chyby

Zkus odpovedet

Proc je monetarni politika pri fixnim kurzu mene ucinna?

MA-17 - Verejny dluh a deficit

Otazka / rozsah

Statni rozpocet: prijmy, vydaje a saldo. Statni dluh a jeho financovani. Deficit verejnych rozpoctu a verejny dluh. Skutecne, strukturalni a cyklicke saldo rozpoctu. Lafferova krivka.

Zdroje v materialech

Co musis umet u zkousky

Minimalni spravna odpoved

Statni rozpocet zachycuje prijmy a vydaje statu za rok. Prijmy jsou hlavne dane, socialni pojisteni a dalsi prijmy. Vydaje jsou vladni nakupy, transfery, investice, uroky z dluhu a dalsi platby.

Saldo rozpoctu:

saldo = prijmy - vydaje

Prebytek je kladne saldo, deficit zaporne saldo. Deficit je tok za obdobi. Verejny dluh je stav nahromadenych minulych deficitu po odecteni prebytku.

Statni dluh se financuje hlavne vydavanim statnich dluhopisu, pripadne jinymi formami pujceni. Vyssi dluh znamena budouci urokove naklady a muze omezovat fiskalni prostor.

Skutecne saldo je pozorovane saldo rozpoctu. Strukturalni saldo je saldo ocistene o vliv cyklu, tedy saldo pri potencialnim produktu. Cyklicke saldo je cast salda zpusobena tim, ze ekonomika je nad nebo pod potencialem.

Lafferova krivka ukazuje vztah mezi danovou sazbou a danovym vyberem. Pri nulove sazbe je vyber nulovy, pri stoprocentni sazbe muze byt take velmi nizky, protoze zanikaji motivace. Mezi tim existuje sazba, kde je vyber maximalni.

Lepsi odpoved nebo vysvetleni

V recesi se rozpoctove saldo zhorsuje automaticky: klesaji danove prijmy a rostou socialni vydaje. To je cyklicka slozka. Strukturální deficit znamena, ze rozpočet by byl deficitni i pri normalni urovni produktu.

Financovani deficitu dluhem muze byt v recesi stabilizacni, ale dlouhodobe vysoky dluh muze vytlacovat soukrome investice, zvysovat rizikovou premii a omezit reakci statu na budouci krize.

Graf / model

Graf salda rozpoctu BS: osa x = Y, osa y = BS. Krivka je rostouci, protoze s vyssim produktem rostou danove prijmy a saldo se zlepsuje. Expanzivni fiskalni politika posouva BS dolu, restriktivni politika nahoru.

Lafferova krivka: osa x = danova sazba, osa y = danovy vyber; tvar obraceneho U.

Typicke chyby

Zkus odpovedet

Proc se v recesi zhorsuje skutecne saldo rozpoctu i bez noveho zakona?

MA-18 - Fiskalni politika v uzavrene ekonomice

Otazka / rozsah

Automaticke stabilizatory a diskrecni politika. Fiskalni politika v modelu AD-AS. Problemy fiskalni politiky.

Zdroje v materialech

Co musis umet u zkousky

Minimalni spravna odpoved

Fiskalni politika je pouzivani verejnych prijmu a vydaju k ovlivnovani ekonomiky. Nastroje jsou hlavne vladni vydaje, dane a transfery.

Automaticke stabilizatory pusobi bez noveho rozhodnuti vlady. V recesi klesaji danove prijmy a rostou podpory, coz tlumi pokles poptavky. V expanzi rostou danove prijmy a klesaji podpory, coz tlumi prehrati ekonomiky.

Diskrecni politika je zamerne rozhodnuti vlady, napr. zvyseni vladnich vydaju, snizeni dani nebo mimoradne transfery.

Expanzivni fiskalni politika:

G roste, T klesa, TR roste -> AD doprava -> kratkodobe Y roste a P roste

Restriktivni fiskalni politika:

G klesa, T roste, TR klesa -> AD doleva -> Y klesa a inflacni tlak slábne

Problemy fiskalni politiky: casova zpozdeni, politicky cyklus, vytěsňovací efekt, rust verejneho dluhu, nejistota multiplikatoru a mozna neefektivnost vydaju.

Lepsi odpoved nebo vysvetleni

Vytěsňovací efekt znamena, ze expanzivni fiskalni politika muze zvysit urokove sazby a vytlacit soukrome investice. Proto konecny ucinek na produkt muze byt mensi nez puvodni narust vladnich vydaju.

Fiskalni politika je silna, kdyz je ekonomika pod potencialem a existuji nevyuzite kapacity. Pokud je ekonomika na potencialu, expanze muze hlavne zvysovat ceny a dluh.

Graf / model

AD-AS: expanzivni fiskalni politika posune AD doprava. Kratkodobe roste Y a P. Restriktivni politika posune AD doleva. V dlouhem obdobi je rozhodujici potencialni produkt Y*.

Typicke chyby

Zkus odpovedet

Proc muze rust vladnich vydaju vytlacit soukrome investice?

MA-19 - Fiskalni politika v otevrene ekonomice

Otazka / rozsah

Fiskalni politika v male otevrene ekonomice pri fixnim a flexibilnim menovem kurzu.

Zdroje v materialech

Co musis umet u zkousky

Minimalni spravna odpoved

V otevrene ekonomice fiskalni politika pusobi pres agregatni poptavku, ale take pres urokovou miru, kapitalove toky, menovy kurz a cisty export.

Expanzivni fiskalni politika zvysuje G nebo snizuje dane, a posouva AD doprava. V male otevrene ekonomice muze zvysit domaci urokovou miru a pritahnout kapital.

Pri flexibilnim kurzu prilev kapitalu zpusobi apreciaci meny. Apreciace zhorsuje cisty export, protoze export je drazsi pro zahranici a import levnejsi pro domaci subjekty. Cast fiskalni expanze se tak vytlaci poklesem NX. Fiskalni politika je pri flexibilnim kurzu mene ucinna.

Pri fixnim kurzu musi centralni banka kurz branit. Pokud fiskalni expanze vytvari tlak na apreciaci, centralni banka nakupuje devizy a zvysuje domaci penezni zasobu. To podpori expanzi. Fiskalni politika je pri fixnim kurzu relativne ucinna.

Lepsi odpoved nebo vysvetleni

Zjednodusena poucka v male otevrene ekonomice s vysokou mobilitou kapitalu:

flexibilni kurz: monetarni politika silna, fiskalni slabsi
fixni kurz: fiskalni politika silna, monetarni slabsi

Duvodem je, ze kurzovy rezim urcuje, jestli se tlak projevi zmenou kurzu, nebo intervenci centralni banky.

Graf / model

AD-AS s kurzovym kanalem: fiskalni expanze sama posouva AD doprava. Pri flexibilnim kurzu apreciace snizi NX a cast posunu AD se vrati. Pri fixnim kurzu intervence centralni banky podpori penezni zasobu a expanzi.

Typicke chyby

Zkus odpovedet

Proc je fiskalni politika pri flexibilnim kurzu castencne tlumena?